Menu

Vyvařujeme

Publikováno: 08/10/2013

Že pes ke svému životu nezbytně potřebuje vodu a živiny, je asi každému jasné. Ale jak zajistit jejich optimální přísun a co z lidských potravin je pro něj vhodné?
Potřeba konkrétních látek zajišťujících zdravý psí život se nijak neliší od těch lidských. Jsou to cukry, tuky, bílkoviny, minerální látky a vitaminy. Všechny tyto látky dodávají energii, podporují správnou činnost organismu, zajišťují imunitní systém. Je čistě na nás, jak, čím, a jak často budeme psa krmit. Naše práce se odráží na kondici psa, proto přijímáme úkol nesnadný a zodpovědný.

Existují tři varianty krmiva pro psa. Z kraje nejvhodnější, obsahově nejvyváženější a nejméně pracná je varianta s granulemi. V dobrém obchodě pro zvířata, popřípadě u veterináře pomohou vybrat nejvhodnější značku i typ krmiva pro konkrétního jedince. Ten má tak zajištěn kompletní a dostatečný obsah živin, který potřebuje.

Někteří psi jsou však zmlsaní a granule jim příliš nejedou. V tom případě můžeme zvolit variantu druhou – a to konzervy, které je však zapotřebí častěji dokupovat, protože mají poměrně omezenou dobu trvanlivosti. K jejich plusům však patří, že jsou z hlediska psa daleko chutnější než granule a i konzervy nám v lepších obchodech pomohou dobře vybrat stejně jako granule.

Pokud nejste příznivcem ani jedné z těchto dvou zmiňovaných hotových instantních možností a máte spoustu času navíc, je zde pro Vás možnost třetí – vařená strava.

V případě vařené potravy se názory velmi různí. Fakt, že časté vaření pro chlupáče patří k finančně i časově náročným činnostem, teď pomineme a zaměříme se na správné složení stravy. Víme, co je pro hafana vhodné? Hodně obézních psů patří neméně obézním majitelům, kterým se chlupatých přátel zželelo a rozhodli se jim dávat pořádné dobroty, jaké si mohou dopřávat i oni. Výsledky bývají stejné jako u lidí – lenost je to nejmenší. Závažné jsou zdravotní problémy, které se dostavují po špatném složení stravy. Proto alespoň trochu o vhodných „lidských“ potravinách pro psy.

Potrava masožravců by měla být složena ze dvou třetin masitými produkty, zbytek doplní produkty rostlinné. Samozřejmě pro psa jako pro šelmu je asi nejlahodnějším požitkem syrové maso. S ohledem na dnešní dobu, parazity a nebezpečí nemocí se ovšem musí uvážit důvěryhodnost a původ masa. Uvařenou svalovinou ani vnitřnostmi jako je srdce, žaludek, játra, plíce nebo ledviny, rozhodně neurazíme. Na rozdíl od člověka, pes nemá tak rozvinutý smysl pro chuť, proto není potřeba a ani se nedoporučuje na potravu používat jakékoliv koření. I stálá strava bez častého obměňování mu nikterak nevadí. Ba naopak. Přecházíme-li na jinou potravu, je třeba postupně a pomalu psa na ni navykat. Není to stejné, jako když se nám po týdnu pojídání krupicové kaše dostane pod ruce guláš. Žaludek psa si musí na novou potravu zvyknout.

Kosti jsou dobrým zdrojem zejména bílkovin a vápníku nehledě na to, že jejich ohryzávání je zdravé pro zuby i dásně. Na chrupavkách si pes pochutná zrovna tak. Vhodné jsou i ryby zbavené větších, silných a krátkých nebo ostrých kostí a hřbetní ploutve. Rybí hlava nečiní psovi problém. Na kosti obecně, zejména pak ty drůbeží je však třeba dávat pozor. Jsou lehce lámatelné s ostrými konci a mohlo by proto dojít k poranění. Velkou dobrotou a vhodnou volbou jsou vařené morkové kosti, které psovi dobře slouží delší dobu i jako hračka na ohryzávání.

Obilniny, jako je ovesný, ječný nebo pšeničný šrot, otruby, ovesné či ječné vločky máčíme před vařením několik hodin ve vodě, zeleninu zase podáváme syrovou stejně tak jako ovoce zbavené pecek, vhodná je i rýže, která dobře funguje při zažívacích potížích.

Prakticky nestravitelnými jsou brambory, proto jsou pro psa nevhodné. Zrovna tak luštěniny, kukuřice, víno, ze zeleniny zelí a kapusta, pochopitelně ani sladkosti psovi nedělají dobře. Tak například čokoláda nebo kakao obsahují látky, které jsou pro psa toxické a není dobré dávat ani ždibec na ochutnání. Větší množství čokolády může psovi nenávratně poškodit játra.

Nehodí se ani zbytky od stolu, co se nedojí. Lidské jídlo je na psa příliš kořeněné. Jako laskomina dobře poslouží občasné podání jogurtu, smetany, tvarohu nebo sýru, sem tam přikápnout můžeme i kropátko medu.

Denní dávku je nutno přizpůsobit věku, aktivitám a konkrétnímu plemenu. Kdo si neví rady, neb se obrátí na veterinárního lékaře, ten už mu dobře poradí. Krmíme pravidelně ve stejnou dobu, po níž by měl být pes hodinu až dvě v klidu.

Spousta psů vám bude také svou potravu nebo kosti zahrabávat a vracet se k nim, i když už budou i slabě zapáchat. Takovéto chování je projevem divoké šelmy, která ve psovi po domestikaci zbyla. Na rozdíl však od lidí, i jejich žaludky jsou staré potravě přizpůsobené a i odležené maso je pro ně lehce stravitelné. Toto chování by nemělo být trestáno a pro lidskou populaci bohužel, ale ani ochutnávky exkrementů. Důvod, proč to psi dělají je to, že ve volné přírodě se šelmy pustí nejprve do obsahu břicha a trávicího traktu, odkud se jim dostane mnoho zužitkovatelných látek. S exkrementy je to podobné.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zajisté většina pejskařů po svých svěřencích exkrementy sbírá, proto se nabízí malé prozkoumání závěrem. Správně krmený pes má exkrementy pevné, měkké a hnědé. Tvrdé nebo drobivé světlé by znamenaly příliš obdržených kostí, velmi tmavé zase příliš masa. Kašovité a beztvaré až příliš příkrmů. I podle tohoto kritéria je tedy možné poznat vhodnost podávaného krmiva.

Článek pro Vás připravila Michaela Francová

Objednávka portrétu Vašeho psa


Dekujeme za objednavku

Vyskytla se chyba, zkuste prosim znovu.

Focení Venku
Focení v Ateliéru
Ilustrace - Charakteristický Portrét