Menu

Velškorgi Pembroke

Publikováno: 09/01/2013

Velškorgi patří mezi tzv. Honácké psi, kteří v Evropě sloužili původně jako psi řezničtí a na lov černé zvěře. Hnali velká stáda, často ze statku až na trh či na jatka. Museli být proto dostatečně silní a neobyčejně chytří, aby si poradili se stádem dobytka, jehož každý kus byl i desetkrát těžší než samotný pes. Honáčtí psi na rozdíl od psů ovčáckých stáda neobíhali. Jejich pozice byla za stádem, kde soustavně střídali strany z leva doprava, popřípadě naháněli dobytek, jež se oddělil od stáda. V dnešní době se z honáckých psů stali především obranáři, hlídači a psi společenští.

Velškorgi
Název plemen Welsh Corgi je odvozen od slova „cordi“, což znamená volným překladem „malý pes“. Nejstarší písemné zprávy o nich pocházejí z desátého století. Na veřejnosti však byli představeni až koncem století devatenáctého v Anglii. Od roku 1934 byla uznána dvě samostatná plemena dle hrabství, ze kterého pocházejí – Pembroke a Cardigan.

Tato malá, podsaditá psiska s krátkýma, svalnatýma nohama a špičatýma ušima svým zjevem tak trochu připomínají lišku.

 

 

Velškorgi jsou psi přátelští, milí a oddaní. Dalším sympatickým znakem je jejich smysl pro humor a na psa až nezvykle přesná mimika. Agresi ani bázlivost neznají. Jsou nenároční, inteligentní, se zdravým sebevědomím. Splňují veškeré požadavky na ideálního a všestranného člena rodiny. Na svou lidskou smečku jsou velice fixovaní a je proto nutné s nimi být v častém kontaktu, jinak jsou nešťastní.

Někteří jedinci jsou velké osobnosti. Mají sklony k dominanci a může se stát, že se budou chtít stát i hlavami své lidské rodiny. Jsou sice po poradě s odborníkem vhodní i k začátečníkům, přesto je zapotřebí s výchovou začít již od štěněte a případnou dominanci včas potlačit pomocí řádné důslednosti.

Můžeme se s ním věnovat turistice, agility, výcviku, ale i lenošení a gaučingu, pokud od něj občas odběhneme na delší procházku nebo na výlet. Přestože jsou velškorgi přizpůsobiví, pohyb přeci jen potřebují. Koneckonců jsou to taky honiči.

Nemají sklony k toulání nebo hnání zvěře, jak by se mohlo z jejich původu zdát. S ostatními domácími zvířaty včetně jiných psů se snáší velmi dobře. K dětem jsou vlídní a laskaví. Nepříjemné situace si pokud možno řeší sami, zbytečně neštěkají.

Velškorgi Pembroke
Počátkem dvanáctého století přijeli do Anglie vlámští tkalci spolu se svými psy, jež se tu začali křížit s místními, špicovitými plemeny, jako byla například šiperka či vallhund.

Tělesnými proporcemi jsou si obě plemena velice podobná. Na první pohled se liší především ocasem. Pembroke jej má přirozeně krátký. Celkově je jeho tělesná stavba jemnější a dosahuje také menších rozměrů a váhy. Nos i uši jsou zašpičatěné. Jejich velikost jim umožňuje být mrštnými a obratnými jedinci, což se jim nejednou zúročilo při hrozícím bolestivém kopnutí od mohutného kopyta. Přestože si svoji pozornost vynucují štípanci do pat dobytka, Pembroke není tolik kousavý jako jeho kolega z Cardigenu.

Srst má středně dlouhou, rovnou, s hustou podsadou. Nevyžaduje žádnou zvláštní péči, kromě občasného kartáčování. Barevně může být červený, sobolí, jelení, černý a tříslový s bílými znaky. Dožívají se až patnácti let.

Známí jsou i díky své známé milovnici, královně Alžbětě II, jež si toto plemeno velice oblíbila a zajistila mu přítomnost v Buckinghamském paláci téměř sedmdesát let.

Kohoutková výška:
24,5–30cm

Hmotnost:
10-12kg

Náchylnost k nemocem: Vzhledem k jejich délce mohou mít výjimečně problémy s páteří. Nesmí se přetěžovat a chodit po schodech. Předtím, než se stanou rodiči, měli by mít vyšetření na progresivní atrofii sítnice (dědičná nemoc očí, jež končí slepotou). Velškorgi mají sklony k tloustnutí, je třeba je vhodně a přiměřeně krmit, nepřekrmovat.

Objednávka portrétu Vašeho psa


Dekujeme za objednavku

Vyskytla se chyba, zkuste prosim znovu.

Focení Venku
Focení v Ateliéru
Ilustrace - Charakteristický Portrét